Investice do vzdělání není v České republice natolik rozšířené, jako například v anglosaských zemí, kde je vystudování kvalitní (prestižní) vysoké školy zárukou k získání dobře placené práce. V Česku tento trend není natolik patrný, ale už i nyní zaměstnavatelé vybírají své zaměstnance podle toho, co vystudovali.

Prvotním mechanismem, který je nutný pro vzdělávání je struktura vysokých škol a univerzit. Druhým je stanovení klíčových kritérií podle kterých se pozná, jak je daná vzdělávací instituce kvalitní. Oproti Spojeným státům nebo Velké Británii u nás stále chybí kvalifikační kritéria pro zhodnocení kvality škol a jejich absolventů. Platí tak stále subjektivní pocit, že titul z Karlovy Univerzity, Českého vysokého učení technického a Vysoké školy ekonomické má nejvyšší váhu. K tomu je dobré přidat brněnskou Masarykovu univerzitu a Vysoké učení technické a seznam kvalitních vysokých škol je u samého konce.


Neplatí však, že absolventi ostatních vysokých škol by byly méně kvalitní, nebo dokonce hloupí. V Česku stále platí fakt, že jakýkoliv titul před jménem (nejčastěji bakalář, magistr a inženýr) je zárukou dobře placené práce. V Čechách má 14 % populace vysokoškolské vzdělání. Do této kategorie patří i absolventi Vyšších odborných škol, kterým není dávána vyšší váha, ale jejich vzdělání má smysl hlavně pro praktické úkony. Zatímco absolvent vysoké školy by měl umět o své práci přemýšlet, absolvent vyšší odborné školy by ji měl vykonávat efektivněji než jedinec s maturitním vzděláním.

Jsou však výjimky, které nemusí platit. Jde hlavně o zásadu, že čím vyšší vzdělání, tím vyšší ohodnocení. Problémem Česka je především rovnostářský systém, který je pozůstatkem komunistického běsnění mezi lety 1948 – 1989. Tento stav ve společnosti nedovoluje, aby se platové nůžky lidí více rozevřely. Česká ekonomika dokáže jednu třetina zaměstnanců ocenit nadprůměrnými příjmy (průměrná mzda byla v říjnu 2009 podle Českého statistického úřadu 22 992 korun). Dvě třetiny zaměstnanců má nižší příjmy než je průměrná mzda. I to je pozůstatek komunismu, které bylo založeno na solidaritě a rovnostářství.

Založte si spořicí účet ING Konto: Vysoký úrok, žádné poplatky, peníze připravené pro investování kdykoliv k dispozici!

Jsou však i výjimky, které potvrzují pravidlo. Ve skandinávských zemích (Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko) je už několik let patrný posun v platových rozdílech. V těchto zemích už přestává platit, že čím vyšší vzdělání, tím lepší plat. Například ve Finsku začíná paradoxně docházet k situacím, kdy lidé s vysokoškolským titulem jsou stejně ohodnoceni jako ti s maturitou. Jednou z příčin je, že ve společnosti je mnoho lidí s VŠ vzděláním a ekonomika země nedokáže pro všechny zajistit dobře placenou práci. Tento stav bude jednou i v Česku. Zatím se není čeho bát. Vysokoškoláků je přes jednu desetinu celkové populace (ve Finsku okolo 45 %). Než se naplní krizový scénář skandinávských zemí, dočká se nadprůměrných příjmů ještě generace dnešních dvacátníků.